Jak funguje chemické čištění a proč nepoužívá vodu

Většina lidí si pod chemickým čištěním představí jakousi silnější pračku. Ve skutečnosti jde o proces, který má s praním společný jen buben. Místo vody se používá rozpouštědlo, které se po každé dávce vyčistí a použije znovu, a největší část práce odvede člověk, ne stroj.

Proč se nepoužívá voda

Voda dělá s textilem dvě věci, které se u některých materiálů nesmějí stát. Zaprvé vlákna bobtnají — přijímají vodu, mění průměr a po uschnutí se nevrátí přesně do původní podoby. U vlny a jiných živočišných vláken se navíc otevřou povrchové šupinky, ty se při mechanickém pohybu do sebe zaklesnou a vznikne plsť. To je nevratné.

Zadruhé voda rozpouští jen část znečištění. Pot, cukry, sůl nebo ovocné barvivo odplaví dobře. Tuky, oleje, kosmetiku, silikony a mazivo neodstraní bez tenzidů a vyšší teploty, což jsou přesně podmínky, které choulostivému kusu uškodí.

Rozpouštědlo používané v čistírně vlákno nenabobtná a přitom mastnotu rozpouští samo o sobě. Proto z čistírny přijde sako se stejnými rozměry, s jakými tam vstoupilo. Detaily jednotlivých rozpouštědel rozebíráme v Perchlorethylen, nebo šetrnější rozpouštědla? Rozdíly v praxi.

Krok 1: příjem a třídění

Na příjmu se každý kus prohlédne. Zapisuje se materiál, stav, poškození, chybějící knoflíky, viditelné skvrny a jejich pravděpodobný původ. Kontrolují se kapsy — propiska, rtěnka nebo balzám na rty v kapse dokáže znehodnotit celou dávku. Odepínají se kožené doplňky, pásky a odnímatelné kožešiny.

Pak se třídí. Ne podle typu oděvu, ale podle barvy, materiálu a míry znečištění. Světlé kusy nikdy nejdou s tmavými, silně zamaštěné pracovní oděvy nejdou s běžnou konfekcí. Jak si příjem usnadnit, popisujeme v Jak předat věc do čistírny, aby dopadla podle představ.

Krok 2: detašování, tedy ruční předčištění skvrn

Tohle je jádro řemesla. Rozpouštědlo v bubnu si poradí s tukem, ale ne se skvrnou od vína, krve, potu, inkoustu nebo trávy — ty jsou vodou rozpustné nebo pigmentové a v rozpouštědle se prakticky nepohnou.

Detašér proto pracuje na detašovacím stole s odsáváním, párou a stlačeným vzduchem. Skvrnu identifikuje, zvolí odpovídající přípravek (jiný na taniny, jiný na bílkovinu, jiný na pigment), aplikuje ho bodově, rozpracuje špachtlí nebo kartáčkem a zbytky odfoukne a odsaje. Práce s párou zabrání vzniku kruhu okolo skvrny.

Krok 3: cyklus ve stroji

Čisticí stroj vypadá zvenku jako velká pračka, uvnitř je to uzavřený okruh. Průběh jedné dávky:

1. Napouštění. Do bubnu natéká rozpouštědlo z pracovní nádrže, obvykle s malým podílem čisticího zesilovače.
2. Praní. Buben se otáčí zhruba osm až dvacet minut podle programu. Teplota zůstává nízká, mechanika je mírná.
3. Odčerpání a odstředění. Rozpouštědlo se vrací do okruhu, zbytek se z textilu odstředí.
4. Sušení. Teplý vzduch cirkuluje bubnem, odpařené rozpouštědlo se v chladiči zkondenzuje a vrací se zpět.
5. Provětrání. Závěrečná fáze odvede zbytkové páry, aby oděv nezapáchal.

Rozpouštědlo se mezi dávkami filtruje přes filtry a část se destiluje: zahřeje se, odpaří a zkondenzuje čisté, zatímco nečistoty a tuk zůstanou jako destilační zbytek, který je nebezpečným odpadem a odváží ho specializovaná firma. Nic se nevylévá do kanalizace.

Krok 4: kontrola a případné doleštění

Po vyjmutí ze stroje se každý kus znovu prohlíží. Skvrna, která nezmizela, se dočišťuje a případně jde druhé kolo. Poctivá provozovna vám raději oznámí, že skvrna je trvalá, než aby ji zkoušela odstranit za cenu poškození vlákna.

Krok 5: žehlení a finiš

Finiš dělá polovinu dojmu. Používají se žehlicí lisy s odsáváním a napařováním, ruční žehličky s parním vyvíječem a takzvané figuríny — nafukovací panáci, kteří sako nebo košili vytvarují párou a horkým vzduchem zevnitř. Sako se nikdy nežehlí naplocho jako košile, klopy se tvarují párou, aby si udržely přirozený oblouk.

Nakonec se zpět připnou doplňky, kus se zabalí do obalu a zavěsí. Obal je určený na přenos, ne na skladování — pod ním se drží zbytková vlhkost. Doma jej sundejte a nechte věc pár hodin viset volně.

Co chemické čištění nedokáže

Nedokáže také nahradit praní tam, kde je znečištění výhradně vodné. Silně zapocené bavlněné prádlo, ložní prádlo nebo ručníky patří do vody. Pro takové případy existuje profesionální mokré čištění, které popisujeme v Mokré čištění (wet cleaning): pro které kusy je vhodnější. Jak dlouho jednotlivé kroky trvají a co ovlivňuje cenu, najdete v Jak dlouho trvá chemické čištění a kolik orientačně stojí.

Chemické čištění je tedy technologie na tuk, tvar a choulostivé materiály. Když k nám do Kolína přinesete kus, u kterého si nejste jistí, řekneme rovnou, jestli má na něj smysl použít rozpouštědlo, vodu, nebo jestli ho raději nechat být. Přehled toho, co nabízíme, je na stránce chemické čištění.

Proč se oděv v rozpouštědle nesrazí

Sražení má dvě příčiny a obě souvisejí s vodou. První je bobtnání vlákna: molekuly vody proniknou dovnitř, vlákno se rozšíří a zkrátí, a při sušení se už nevrátí do původní délky. Druhou je uvolnění vnitřního pnutí. Tkanina se při výrobě natahuje a napětí v ní zůstane, voda a teplo ho uvolní a látka se stáhne.

Organické rozpouštědlo do vlákna tímto způsobem nevstupuje, takže vnitřní struktura zůstane nedotčená. Proto se v čistírně čistí kusy, u kterých je zásadní přesný rozměr — saka, kalhoty s puky, uniformy nebo divadelní kostýmy. Nižší teplota a mírnější otáčení bubnu k tomu přispívají také.

Neznamená to ale, že se v čistírně nemůže stát nic. Pokud byla látka špatně sestavena z několika materiálů, může se po čištění projevit rozdílná stabilita jednotlivých vrstev. Většina takových vad je skrytá vada výrobku, ne chyba čistírny.

Co udělat s oděvem doma po vyzvednutí

1. Sundejte igelitový obal hned po příchodu domů. Pod ním se drží zbytková vlhkost i pach.
2. Nechte kus dvě až tři hodiny volně viset, ideálně u pootevřeného okna.
3. Vyměňte drátěné ramínko za tvarované, drát deformuje ramena saka.
4. Do skříně ukládejte až úplně vychladlé a vyvětrané.
5. Na delší uložení použijte prodyšný textilní obal, ne igelit. Postup je v Skladování sezonního oblečení: jak ho vytáhnout bez pachu a skvrn.