Perchlorethylen, nebo šetrnější rozpouštědla? Rozdíly v praxi

Když se dnes ptáte v čistírně, „v čem se to čistí“, dostanete jednu ze čtyř odpovědí: perchlorethylen, uhlovodíky, silikonové rozpouštědlo, nebo profesionální mokré čištění. Rozdíly nejsou marketingové. Mění se s nimi účinnost na tuk, riziko pro barvu a doplňky i to, jak věc voní, když ji vyzvednete.

Perchlorethylen (PERC): dlouholetý standard

Perchlorethylen, chemicky tetrachlorethylen, se v čistírnách používá od poloviny minulého století a dodnes je referencí, se kterou se ostatní rozpouštědla porovnávají. Je nehořlavý, má vysokou rozpouštěcí schopnost na tuky a maziva a v bubnu pracuje rychle.

Praktické důsledky: nejlepší výsledek na silně zamaštěných kusech, límečcích, pracovních oděvech a starších mastných skvrnách. Kratší cyklus, tedy nižší mechanické zatížení. Na druhé straně je agresivnější k některým lepidlům, potiskům, plastovým flitrům a nátěrům na knoflících.

Perchlorethylen je klasifikován jako látka s rizikem pro zdraví a životní prostředí a jeho používání je v Evropě předmětem přísné regulace — na typ stroje, uzavřený okruh, odsávání i nakládání s destilačním zbytkem. Konkrétní pravidla se stát od státu a v čase liší, takže je na místě ověřit si aktuální stav u dodavatele technologie, ne u nás v článku.

Uhlovodíková rozpouštědla (symbol F)

Uhlovodíky jsou upravené ropné frakce, které se v čistírnách prosadily jako mírnější náhrada. Na etiketě jim odpovídá kolečko s písmenem F, které rozebíráme v Symbol F v kolečku: čištění uhlovodíky a pro co se používá.

Chovají se jemněji. Nepoškozují většinu lepidel, potisků ani povrchových úprav, jsou vhodné pro kůži, kožešiny a jemné doplňky a mají výrazně slabší pach. Daní za to je nižší rozpouštěcí síla — cyklus musí být delší a na silně zamaštěném kusu je výsledek slabší než u perchlorethylenu. Uhlovodíky jsou navíc hořlavé, takže stroj musí být konstruován s odpovídajícím zabezpečením.

Silikonová rozpouštědla

Rozpouštědla na bázi cyklických siloxanů se prodávají pod obchodními názvy a v čistírnách se používají hlavně tam, kde jde o co nejšetrnější přístup k barvě a materiálu. Jsou bez zápachu, měkčí na omak a mimořádně šetrná k barvivům, takže se hodí na choulostivé společenské oděvy.

Na mastnotu jsou zhruba na úrovni uhlovodíků, tedy slabší než perchlorethylen. Provoz je dražší, což se projeví v ceníku.

Modernější systémy: K4 a CO2

Rozpouštědla typu dibutoxymethanu (obchodně K4) se snaží kombinovat sílu perchlorethylenu se šetrností uhlovodíků a v praxi jsou dobrým kompromisem u kombinovaných zakázek. Čištění v kapalném oxidu uhličitém pracuje za vysokého tlaku, je velmi šetrné k vláknu a bez zbytkového pachu, ale technologie je investičně náročná a v českých provozovnách vzácná.

Srovnání v jedné tabulce

Co si z toho vzít jako zákazník

1. Máte mastný pracovní oděv, montérky nebo kus z kuchyně? Ptejte se, jestli provozovna čistí perchlorethylenem, protože na tuk je nejsilnější. Souvisí s tím Praní mastných oděvů z autoservisů a dílen.
2. Máte společenské šaty s flitry, lepenou aplikací nebo potiskem? Vyhledejte uhlovodíky nebo silikon. Detaily v Čištění společenských šatů s flitry, krajkou a podšívkou.
3. Máte kůži, semiš nebo kožešinu? Tam se běžné rozpouštědlo nepoužívá samostatně, ale s dočiněním tuku, jinak materiál vyschne a zpraší se.
4. Máte zapocenou košili nebo bavlněné prádlo? Rozpouštědlo je zbytečné, patří do vody.
5. Nesnášíte chemický pach? Řekněte to na příjmu. Většina provozoven umí zvolit program s delší fází provětrání.

Čeho si všímat na etiketě

Kolečko s písmenem P dovoluje perchlorethylen i uhlovodíky. Kolečko s F dovoluje jen uhlovodíky — perchlorethylen by materiál poškodil. Kolečko s W znamená profesionální mokré čištění. Podtržení pod kolečkem znamená mírnější cyklus. Podrobně to řešíme v Kolečko s písmenem P na etiketě: co znamená a kam s oblečením.

Pokud si nejste jistí, co váš oděv snese, nejjednodušší je zeptat se předem — u nás v Kolíně řekneme rovnou, jestli danou věc přijmeme a jakým postupem. Přehled najdete na stránce chemické čištění.

Jak zjistíte, čím vaše čistírna čistí

Nejjednodušší cesta je zeptat se na příjmu. Provozovna musí vědět, jaké rozpouštědlo používá, a nemá důvod to tajit. Když odpověď nedostanete, je to samo o sobě informace.

Několik dalších vodítek:

• Přijímá kůži a kožešiny přímo? Znamená to zpravidla uhlovodíkovou nebo speciální technologii, protože perchlorethylen useň vysušuje.
• Odmítá šaty s lepenými flitry? Ukazuje to na perchlorethylen, který některá lepidla narušuje.
• Nabízí i mokré čištění? Provozovna s oběma technologiemi si může vybrat podle kusu, což je pro zákazníka nejlepší varianta.
• Cítíte v prodejně výrazný sladký pach? Naznačuje netěsnost okruhu nebo starší typ stroje.

Sami si můžete pomoci i tím, že u problematických kusů požádáte o zkoušku na skrytém místě, například na vnitřním lemu nebo na zbytku látky, který k oděvu výrobce přiložil. Zabere to chvíli a předejde sporům, které pak řeší Reklamace v čistírně: jak postupovat při poškození oděvu.

Vliv na životnost oděvu

Časté čištění v jakémkoli rozpouštědle oděv postupně opotřebovává, protože se z vlákna odplavují i přirozené tuky a apretace. U vlny se to projeví ztrátou splývavosti, u kůže tvrdnutím. Proto platí, že nejšetrnější je čistit tehdy, kdy je to potřeba, a mezitím se starat doma — kartáčem, napařováním a větráním. Intervaly rozebíráme v Jak často dávat oblek do čistírny (a kdy stačí vyvětrat).